Školení řidičů z povolání a řidičů referentů. Jaké jsou rozdíly?

Nepleťte si řidiče “referenta”, přesněji řidiče referentských vozidel, a řidiče z povolání. Oba tato termíny jsou naprosto odlišné a vztahují se na ně také jiné zákony a povinnosti. Zásadní rozdíl je zejména ve školení těchto dvou druhů řidičů, ale také v jejich pracovní náplni. Kdo je řidič referent a kdo řidič z povolání? Jaké rozdíly jsou při školení?

Řidič referent vs řidič z povolání

Řidič referent jako pojem sice již pár let není zakotven v legislativě, ale pro jednoduchost, jeho obecnou známost a lepší orientaci v terminologii jej použijeme i my v tomto článku. Řidič referent je osoba, která využívá v pracovní době vozidlo k přepravě osob, zboží nebo jiného nákladu v souvislosti s plněním pracovních úkolů, tzn., že řídí služební nebo vlastní vozidlo v rámci služební cesty. Je úplně jedno, jestli se jedná o vozidlo soukromé či firemní a jestli s ním jezdí pravidelně nebo jen občasně. Řízení vozidla není jeho hlavní pracovní náplní a není sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě. Řidič referent je také osoba, která řídí vozidlo mimo silnici, například ve skladových prostorech.

Řidič z povolání je osoba, která řídí vozidlo a používá ho k přepravě osob, zboží nebo jiného nákladu jako profesionál. To znamená, že řízení vozidla je jeho hlavní pracovní náplň, která je zároveň stvrzena pracovněprávním vztahem - pracovní smlouvou. Řidiči z povolání nestačí jen řidičské oprávnění, ale musí disponovat také profesním průkazem. Ten získá při školení profesní způsobilosti a úspěšným splněním závěrečného testu. Školení opakuje řidič z povolání každý rok v akreditovaném školícím středisku.

Školení řidičů referentů

Školení řidičů referentů upravuje § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, kde se píše, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Tzn., že pokud se zaměstnanec při práci dostane do styku s vozidlem, musí být řádně proškolen, a to již při nástupu do pracovního poměru.

Žádný zákon ale nespecifikuje, jak konkrétně by mělo školení řidičů referentů probíhat nebo dokonce, kdo by ho měl provádět. To je čistě na rozhodnutí a odpovědnosti zaměstnavatele. Může si na to najmout specializovanou firmu, ale může to udělat sám, případně k tomu pověřit odpovědnou osobu.

Obsah školení řidičů referentů je uveden v § 349 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, kde se píše, že právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v našem případě školení řidičů referentů, musí obsahovat seznámení s dopravními předpisy a dále v NV č. 168/2002 Sb.

Četnost opakování školení řidičů referentů není uvedena v žádném zákoně. Obecně je to podobné, jako u školení BOZP, kdy optimální perioda opakování je 1 x ročně. Oblastní Inspektoráty práce doporučují, aby se provádělo minimálně 1 x za 3 roky nebo v případech důležitých legislativních změn.

Školení řidičů referentů je oproti školení řidičů z povolání podstatně jednodušší. Zabývá se především základními otázkami, jako například povinnou výbavou vozidla, nastavením pozice řidiče, kontrolou vozidla před jízdou, pravidly silničního provozu, typy řidičského oprávnění, odpovědností provozovatele vozidla, řešením dopravní nehody, poskytnutím první pomoci, zásadami bezpečné jízdy apod. Velmi oblíbená je také online forma školení.

Školení řidičů z povolání

Školení řidičů z povolání upravuje Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, Zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, v platném znění. Povinnost absolvovat školení řidičů z povolání pro získání profesního průkazu se vztahuje na řízení vozidel skupiny C, C+E, C1, C1+E, tzn. na všechna vozidla od 3 500 kg a D, D+E, D1, D1+E.

Školení profesní způsobilosti musí řidič z povolání absolvovat pravidelně jednou za rok, a to v akreditovaném školícím středisku nebo v autoškole, která k tomu má oprávnění. Školení řidičů z povolání je podstatně složitější než školení řidičů referentů. Lze ho provádět pouze formou osobního prezenčního školení.

Standardní rozsah vstupního školení je 140 hodin a vztahuje se na řidiče skupiny C1, C, C1+E, C+E od 21 let a řidiče skupiny D1, D1+E, D, D+E až od 23 let. Provádí se formou prezenční výuky a osobního výcviku a je zakončeno závěrečnou zkouškou z profesní způsobilosti řidiče.

V rozšířeném rozsahu trvá vstupní školení na profesní průkaz řidiče 280 hodin. Opravňuje řídit všechna vozidla skupiny C od 18 let věku a skupiny D od 21 let věku. Provádí se formou prezenční výuky a osobního výcviku a je též zakončeno závěrečnou zkouškou.

Rozšířené školení na profesní průkaz řidiče navazuje na vstupní školení podle § 47 zákona č. 247/2000 Sb. a jeho rozsah je 45 hodin.

Obnovovací školení na profesní průkaz řidiče je určeno pro ty, kteří ho již v minulosti měli, ale jeho platnost již vypršela. Toto školení trvá 35 hodin.

Pravidelné školení musí absolvovat každý řidič, a to v rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu podle § 52c zákona č. 247/2000 Sb. Školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin.