Ergonomie pracoviště není jen módní pojem, který se občas objevuje na firemních školeních. Je to
komplexní obor, který zásadním způsobem ovlivňuje, jak se na pracovišti cítíte, jak efektivně pracujete
a v neposlední řadě i jak dlouho vám vydrží zdraví. Mnozí zaměstnanci i firmy ergonomii stále podceňují
– často ji berou jako zbytečný luxus či náklad. Opak je však pravdou. Ergonomie je investicí, která
přináší jasné a měřitelné benefity jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům.
Obsah článku:
Proč by vás ergonomie pracoviště měla zajímat?
Ergonomie je věda zabývající se optimalizací pracovního prostředí s cílem přizpůsobit jej schopnostem a potřebám člověka. Jednoduše řečeno, jde o to, aby se pracovník cítil pohodlně, aby pracoval přirozeně a aby se minimalizovala zátěž na jeho tělo i mysl.
Pod pojmem ergonomie si nejčastěji představíme pohodlné kancelářské křeslo, správnou výšku monitoru či polohu klávesnice. Ve skutečnosti ergonomie zahrnuje mnohem širší spektrum – od správného osvětlení, přes vhodné pracovní pomůcky, až po organizaci práce a přiměřené přestávky.
Ergonomická pravidla a doporučení vycházejí z lidské anatomie, fyziologie a psychologie. Cílem je předcházet bolestem, chronickým potížím, únavě i úrazům, které vznikají v důsledku dlouhodobého přetížení organismu. Ergonomické úpravy pracoviště vedou k přirozené pracovní poloze, snižují únavu a umožňují lepší koncentraci, což má přímý vliv na výkon a kvalitu práce.
Možná jste si již zvykli na občasné bolesti zad, únava se stala vaším každodenním společníkem a bolesti zápěstí berete jako nutné zlo. Ale nemusí tomu tak být. Ergonomie pracoviště by vás měla zajímat ze dvou hlavních důvodů – pro vaše zdraví a pro vaši pracovní výkonnost.
Nevhodná ergonomie nejen že způsobuje krátkodobý diskomfort, ale může vést i k dlouhodobým zdravotním problémům, jako jsou chronické bolesti zad, karpální tunel, problémy s páteří nebo syndrom vyhoření. Zároveň se výrazně snižuje vaše produktivita a pracovní nasazení.
Naopak dobrá ergonomie zvyšuje nejen pohodlí a zdravotní pohodu zaměstnanců, ale také jejich motivaci a výkon. Když se vám pracuje pohodlně, jste méně unavení, lépe se soustředíte a dokážete být mnohem efektivnější. Investice do ergonomie tedy nejsou zbytečnými výdaji, ale strategickým krokem, který přináší přímé benefity zaměstnancům i firmě samotné.
Není třeba čekat, až vás zdravotní potíže donutí hledat řešení. Ergonomie je prevence, díky níž si můžete ušetřit spoustu starostí, bolestí i času stráveného na nemocenské.
Projevy nevhodné ergonomie podle typu pracoviště
Každé pracoviště má svá specifika a ergonomické nároky. Přestože základní principy ergonomie platí obecně, v praxi je nutné vždy zohlednit konkrétní pracovní činnosti a jejich specifické problémy. Níže najdete typické projevy nevhodné ergonomie na různých typech pracovišť spolu s příklady z každodenní praxe.
- Kancelářské pracoviště
- Výrobní linky a montážní pracoviště
- Práce ve skladech
- Práce ve stoje
- Směnný provoz
Kancelářské pracoviště
Kancelářská práce je často spojena se sedavým zaměstnáním u počítače. Nejčastějším problémem je zde dlouhodobé sezení, špatné nastavení židle, monitoru či pracovního stolu.
Typické problémy:
Nesprávná výška monitoru: Monitor příliš nízko nutí pracovníka sklánět hlavu, což vede k bolesti krční páteře, ramen a hlavy. Monitor příliš vysoko způsobuje napětí v šíji a ramenou.
Nevhodná židle: Židle bez bederní opory nebo s příliš měkkým sedákem nutí pracovníka sedět v nepřirozené poloze. Výsledkem jsou bolesti zad, zejména v bederní části.
Špatně umístěná klávesnice a myš: Pokud jsou klávesnice a myš příliš vysoko nebo daleko od těla, dochází k přetěžování ramen, zápěstí a rukou. Častým důsledkem je syndrom karpálního tunelu.
Nedostatek pohybu: Dlouhé sezení bez pravidelných přestávek a pohybu způsobuje svalovou ochablost, bolesti zad a snížení celkové kondice.
Opatření: Administrativní pracovník, který tráví 8–10 hodin denně shrbený nad notebookem si může již během několika měsíců vypěstovat silné bolesti krční páteře a hlavy. Po jednoduché ergonomické úpravě, pořízení podstavce pro notebook a externí klávesnice s vertikální myší, tyto potíže s velkou pravděpodobností ustoupí během pár týdnů. Na nic nečekejte.
Mohlo by vás zajímat: Ergonomie počítačového pracoviště a zásady bezpečnosti práce na PC aneb jak předejít RSI syndromu
Výrobní linky a montážní pracoviště
Výrobní linky a montážní provozy jsou specifické opakujícími se pohyby a často dlouhou dobou strávenou v jedné poloze, ať už vestoje či vsedě.
Jak vypadají chyby v praxi:
Nevhodná výška pracovních ploch: Pracovní stoly či linky příliš nízko nutí zaměstnance k častému ohýbání, což způsobuje bolesti zad, především v oblasti beder. Naopak příliš vysoké plochy způsobují přetěžování ramen a paží.
Nedostatečná manipulace s břemeny: Nevhodně řešené uchopení nebo absence zdvihacích zařízení nutí pracovníky zvedat těžké předměty ručně, což vede k úrazům a chronickým bolestem zad, ramen a kolen.
Statická práce a opakující se pohyby: Neustálé opakování stejných úkonů způsobuje opotřebení kloubů, šlach a svalů, a přináší riziko vzniku chronických bolestivých zánětů, jako je tendinitida či karpální tunel.
Opatření: Zaměstnanci autoopravny, kteří dlouhodobě manipulují s těžkými díly ve špatné výšce, hlásí během několika měsíců vážné bolesti zad a ramen. Zavedením nastavitelných pracovních stolů a otočných držáků dojde ke snížení těchto potíží téměř o polovinu. Zkuste to.
Mohlo by vás zajímat: Bezpečnost práce při ruční manipulaci s břemeny. Rizika, prevence, limity
Práce ve skladech
Skladová pracoviště jsou typická fyzickou manipulací s břemeny, chůzí po tvrdém povrchu a často i nepohodlnými polohami při nakládání a vykládání zboží.
Specifika a rizika skladových pracovišť:
Špatné skladování zboží: Umisťování často manipulovaného zboží příliš vysoko nebo nízko nutí pracovníky k častému natahování, ohýbání nebo dřepnutí, což vede k bolestem zad a kloubů.
Nedostatek manipulační techniky: Bez správných vozíků a zvedacích zařízení se pracovníci dostávají do rizikových situací – nosí těžké náklady ručně, což může způsobovat dlouhodobá poškození pohybového aparátu.
Nedostatečná obuv a tvrdý povrch: Nevhodná obuv a dlouhé stání nebo chůze na betonu způsobují únavu nohou, bolesti chodidel, problémy s koleny a kyčlemi.
Opatření: Pracovníci logistického skladu, kteří dlouhodobě ručně manipulují s těžkými břemeny, mají pravidelné bolesti zad a vysokou absenci kvůli zdravotním potížím. Po zavedení paletových vozíků a správné organizaci skladu dojde k výraznému snížení těchto problémů. Proč to nezkusit?
Mohlo by vás zajímat: Bezpečnost práce ve skladu. Zákonné požadavky a povinnosti
Práce ve stoje
Pracovní pozice ve stoje je typická pro různá výrobní stanoviště, obsluhu strojů nebo například pokladní pracovníky. Dlouhé stání bez možnosti změny pozice je ergonomicky velmi problematické.
Typické chyby a jejich důsledky:
Nevhodná pracovní výška: Pokud je pracovní plocha příliš nízko nebo vysoko, pracovníci se naklánějí, ohýbají nebo zvedají ruce do nepřirozené výšky, což vede k bolestem zad, ramen a krční páteře.
Tvrdý podklad bez ergonomických rohoží: Stání na tvrdé podlaze bez speciálních protiúnavových rohoží vede k bolestem nohou, kloubů a vzniku křečových žil.
Nevhodná obuv: Špatná obuv bez dostatečné podpory nohy zhoršuje únavu nohou, způsobuje bolesti chodidel a zad.
Opatření: Pokladní, které celou směnu stojí na tvrdé dlažbě v nevhodné obuvi, často trpí chronickou bolestí nohou, zad a únavou. Po zavedení měkkých ergonomických rohoží a vhodné pracovní obuvi se tyto potíže výrazně sníží. Za zkoušku nic nedáte.
Směnný provoz
Práce ve směnném provozu přináší specifická zdravotní rizika spojená s narušením spánkového cyklu a fyziologického rytmu.
Specifická zdravotní rizika směnného provozu:
Narušení cirkadiánních rytmů: Střídání denních a nočních směn narušuje přirozené biologické hodiny, což vede k poruchám spánku, chronické únavě a zvýšenému stresu.
Metabolické a kardiovaskulární problémy: Zvýšené riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku a obezity v důsledku nepravidelného režimu stravování a spánku.
Psychická zátěž: Dlouhodobý směnný provoz vede k vyšší míře stresu, podrážděnosti a riziku syndromu vyhoření.
Opatření: Pracovníci v nepřetržitém směnném provozu často hlásí únavu, nespavost a zhoršenou koncentraci. Zavedením flexibilnějšího plánování směn, pravidelných pauz a zdravotních konzultací se tyto projevy významně omezí, uvidíte.
Nejčastější ergonomické chyby a jak je poznat
V každodenní praxi se opakovaně setkáváme se stejnými ergonomickými chybami, které zaměstnancům působí dlouhodobé zdravotní potíže. Podívejte se na nejčastější z nich a zjistěte, jak je včas rozpoznat.
Nevhodná poloha monitoru a klávesnice
Nevhodná poloha klávesnice a myši
Špatné nastavení židlí a stolů
Opakované pohyby a jednostranná zátěž
Nedostatek pohybu a pauz během pracovní doby
1. Nevhodná poloha monitoru a klávesnice
Správné umístění monitoru a klávesnice je klíčové pro minimalizaci zátěže krční páteře, ramen a zápěstí. Přesto se stále objevují stejné chyby:
Jak poznat, že je monitor špatně umístěný?
Často nakláníte hlavu dopředu nebo dozadu.
Monitor je umístěný příliš na straně, takže hlavu pravidelně otáčíte.
Při práci cítíte napětí v ramenou, šíji nebo bolesti hlavy.
Opatření: Správně by měl být monitor umístěn tak, aby horní hrana byla v úrovni očí a obrazovka přímo před vámi. Při optimálním nastavení je vaše krční páteř přirozeně rovná, hlava lehce skloněná dolů (asi 20–30°).
2. Nevhodná poloha klávesnice a myši
Klávesnice je umístěna příliš vysoko nebo nízko, takže zápěstí jsou v nepřirozeném úhlu.
Při práci s myší máte paži stále nataženou nebo ji držíte nepřirozeně vychýlenou.
Nepříjemné bolesti ruky, krku a lopatky často způsobuje počítačová myš, nepřirozené konkrétně natočení ruky při jejím držení. Zkuste proto vertikální myš - změna je neuvěřitelná.
Objevují se bolesti zápěstí, prstů nebo předloktí? Může to být riziko karpálního tunelu.
Opatření: Klávesnice a myš by měly být v úrovni loktů, aby předloktí svírala úhel asi 90°.
3. Špatné nastavení židlí a stolů
Nesprávně nastavené pracovní židle a stoly jsou dalším častým problémem, který negativně ovlivňuje držení těla při práci.
Jak poznáte nevhodné nastavení židle?
Při sezení vám visí nohy, nebo naopak kolena tlačí na spodní část desky stolu.
Nemáte dostatečnou oporu zad, zejména v bederní oblasti, a cítíte bolesti nebo diskomfort.
Často měníte pozice, protože žádná není pohodlná.
Po práci vás bolí záda, bedra či kyčle.
Opatření: Správně nastavená židle poskytuje stabilní bederní oporu, umožňuje chodidlům pevně spočívat na podlaze a kolenům svírat úhel kolem 90°.
Jak poznáte nevhodnou výšku pracovního stolu?
Neustále zvedáte ramena a ruce při psaní či manipulaci s předměty (stůl příliš vysoko).
Často se hrbíte nebo skláníte, abyste dosáhli na klávesnici (stůl příliš nízko).
Cítíte napětí v ramenou, krku nebo horní části zad.
Opatření: Pracovní stůl by měl být nastaven tak, aby vaše lokty přirozeně spočívaly na desce stolu s předloktím v pravém úhlu vůči tělu.
4. Opakované pohyby a jednostranná zátěž
Rutinní opakované pohyby nebo dlouhodobě stejná poloha těla vedou k přetížení svalů, kloubů a šlach, což může způsobit dlouhodobé zdravotní potíže (RSI syndrom – Repetitive Strain Injury).
Jak poznat problém s jednostrannou zátěží?
Opakující se bolesti svalů a šlach (např. tenisový loket, tendinitidy, bolesti zápěstí).
Pocit ztuhlosti v kloubech nebo svalech po pracovní směně.
Bolestivost při určitých pracovních úkonech nebo při pohybu mimo práci.
Typickým příkladem je pracovník výrobní linky, který celý den vykonává stejné pohyby rukama, což vede k bolestivým zánětům šlach a kloubů.
Řešením je pravidelné střídání činností, plánované přestávky a zavedení ergonomických pomůcek (například podpěry rukou nebo otočné mechanismy).
Mohlo by vás zajímat: Přestávky v práci a bezpečnostní přestávky. Zákoník práce, povinnosti a nároky
5. Nedostatek pohybu a pauz během pracovní doby
Jedním z nejpodceňovanějších ergonomických problémů je sedavý způsob práce, kdy pracovníci zůstávají dlouhé hodiny v jedné pozici bez pravidelných přestávek.
Jak poznat, že vám chybí pohyb a přestávky:
Pravidelně se objevuje únava, bolesti zad, nohou nebo krční páteře.
Ke konci pracovní doby ztrácíte koncentraci, zvyšuje se chybovost a klesá vaše výkonnost.
Máte pocit napětí a stresu, který se zhoršuje v průběhu dne.
Doporučením odborníků na ergonomii jsou krátké přestávky (ideálně 5 minut každých 60–90 minut práce), během kterých se protáhnete, projdete nebo provedete jednoduché cvičení. Tímto způsobem lze předejít chronickým bolestem a významně zlepšit fyzickou i psychickou pohodu.
Shrnutí doporučených řešení
Monitor: Horní okraj obrazovky ve výšce očí, monitor přímo před vámi.
Klávesnice a myš: Ve výšce loktů, paže v úhlu 90°.
Židle: Bederní opora, chodidla pevně na podlaze, kolena a lokty v pravém úhlu.
Pracovní stůl: Lokty by měly pohodlně spočívat na stole bez nadzvedávání ramen.
Jednostranná zátěž: Pravidelně střídat pracovní úkony, zavádět ergonomické pomůcky.
Přestávky: Každou hodinu krátké přestávky s aktivním pohybem či protažením.
Pokud u sebe nebo kolegů rozpoznáte uvedené příznaky, měli byste situaci co nejrychleji řešit. Zavedením vhodných ergonomických opatření výrazně zvýšíte pohodlí, produktivitu a dlouhodobě ochráníte své zdraví.
Negativní dopady špatné ergonomie
Negativní důsledky nevhodné ergonomie jsou velmi reálné a mají přímý dopad jak na zaměstnance, tak na firmu jako celek. Zodpovědní zaměstnavatelé by měli ergonomická opatření považovat za základní investici do zdraví a výkonu svých pracovníků. Ergonomie totiž není jen otázkou komfortu, ale zásadním faktorem ovlivňujícím produktivitu, zdraví a spokojenost zaměstnanců na všech úrovních.
Důsledky špatně nastaveného pracoviště se neprojeví okamžitě. Často se nejprve zdají jako drobné nepříjemnosti, ale postupně se promění v chronické zdravotní problémy, které ovlivní nejen pracovní výkon, ale i kvalitu života zaměstnanců. Pojďme se detailněji podívat na nejčastější fyzické a psychické dopady nevhodné ergonomie.
Fyzické dopady
Fyzické potíže způsobené nevhodnou ergonomií bývají nejviditelnějším a také nejčastějším problémem. Patří mezi ně bolesti, úrazy a chronická onemocnění pohybového aparátu.
Bolesti zad a páteře
Bolesti zad jsou vůbec nejběžnějším problémem pracovníků všech profesí – od kancelářských zaměstnanců až po pracovníky ve výrobě či skladových prostorech. Nevhodná pracovní pozice, dlouhé sezení nebo opakované zvedání břemen způsobují dlouhodobé přetížení svalů a kloubů. Výsledkem bývají chronické bolesti zad, zejména v oblasti krční a bederní páteře.
Typické projevy: bolesti v kříži, napětí v krční páteři, ztuhlost, omezení pohyblivosti.
Syndrom karpálního tunelu
Dlouhodobá práce s počítačem nebo opakující se pohyby zápěstím mohou vést ke vzniku syndromu karpálního tunelu. Jde o bolestivý stav způsobený útlakem nervů v oblasti zápěstí.
Typické projevy: bolest, brnění, mravenčení v prstech a rukou, ztráta síly, omezení jemné motoriky.
Chronická únava a svalové bolesti
Nevhodné nastavení pracoviště vede k přetěžování určitých svalových skupin. Svaly, které jsou permanentně přetížené, se neustále unavují a postupně ztrácí svou přirozenou funkci. Výsledkem je nejen celková únava, ale také opakující se bolesti svalů a kloubů.
Typické projevy: neustálý pocit vyčerpanosti, ranní ztuhlost, bolesti ramen, nohou a krční páteře.
Problémy s krevním oběhem a klouby
Nevhodné pracovní pozice (zejména dlouhodobé sezení nebo stání) mohou vést k problémům s krevním oběhem, otokům končetin, křečovým žilám a problémům s klouby dolních končetin.
Typické projevy: otoky nohou, bolesti a tíha v nohách, vznik křečových žil, bolesti kolen a kyčlí.
Psychické dopady
Vedle fyzických problémů jsou neméně závažné psychické důsledky nevhodného ergonomického nastavení. Tyto dopady mohou být subtilnější, o to však závažnější a dlouhodobější.
Zvýšený stres a podrážděnost
Dlouhodobá fyzická nepohoda způsobená bolestí či diskomfortem vede k frustraci, podrážděnosti a zhoršenému zvládání stresu. Zaměstnanci se rychleji unaví, jejich tolerance k pracovním tlakům a výzvám se snižuje.
Typické projevy: podrážděnost, konflikty s kolegy, problémy se soustředěním, snížená efektivita při plnění úkolů.
Pokles motivace a pracovní spokojenosti
Když zaměstnanec každodně čelí bolestem nebo chronické únavě, postupně dochází ke ztrátě motivace. Práce, která přináší fyzické nepohodlí, přestává být uspokojivá a atraktivní. Postupně se objevuje apatie, nezájem a pokles angažovanosti.
Typické projevy: snížená produktivita, lhostejnost, častější absence, nízká míra kreativity a iniciativy.
Riziko syndromu vyhoření
Nevyřešené ergonomické problémy mohou postupně vyústit až do syndromu vyhoření (burnout syndrom). Dlouhodobá únava, stres a frustrace se kumulují do stavu, kdy zaměstnanec ztrácí nejen motivaci, ale i schopnost normálně fungovat v pracovním i osobním životě.
Typické projevy: chronická únava, emocionální vyčerpání, cynismus, snížená pracovní výkonnost, apatie, depresivní nálady.
