Bezpečnostní přestávky řidičů osobních a nákladních automobilů

Provozujete dopravní či přepravní společnost, nebo jste zaměstnanec v takové firmě, a nejste si jisti, jaké jsou časové limity pro bezpečnostní přestávky řidičů osobních a nákladních automobilů? Přečtěte si povinnosti a legislativní požadavky, které je určují.

Bezpečnostní přestávky pro řidiče automobilů do 3,5 tuny

Pro řidiče, kteří řídí vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny, platí zákoník práce a nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Maximální doba řízení - 4,5 hodiny

Řidič automobilu do 3,5 tuny nesmí překročit maximální dobu řízení, která je stanovena na 4,5 hodiny. Je povinen nejdéle po uplynutí této doby zastavit, přerušit řízení a dát si bezpečnostní přestávku v trvání nejméně 30 minut v případě, že nenásleduje nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Bezpečnostní přestávku lze rozdělit do dvou částí v minimálním trvání 15 minut zařazených do doby řízení. Je také možné sloučit bezpečnostní přestávku a přestávku na jídlo nebo oddech. Řidič nesmí během bezpečnostní přestávky vykonávat žádnou činnost, která vyplývá z jeho pracovních povinností. Může jen dozorovat vozidlo a náklad, který převáží.

Pozor ale, za dobu řízení se považuje také přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Z toho plyne, že pokud řidič přeruší řízení na méně jak 15 minut, počítá se to stále jako řízení, nikoliv jako bezpečnostní přestávka.

Zaměstnanec, který řídí vozidlo do 3,5 tuny je také povinen vést denní evidenci o době řízení a o čerpání přestávek, a to buď v listinné podobě, nebo technickým zařízením. Je nutné také dodat, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec všechna tato nařízení dodržoval.

Bezpečnostní přestávky u automobilů nad 3,5 tuny

Dopravce, který provozuje silniční dopravu vozidly nad 3,5 tuny je povinen zajistit, aby řidič řádně vedl:

• dobu bezpečnostních přestávek,
• dobu odpočinku,

a to podle evropského nařízení č. 561/2006 nebo mezinárodní smlouvy AETR, a uchovávat tento záznam a doklad o nákladu po dobu minimálně 1 roku od ukončení přepravy. Více podrobností uvádí Vyhláška č. 478/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Dopravce je podle této vyhlášky povinen zajistit, aby záznam o době řízení vozidla nad 3,5 tuny, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku byl pořízen, které jsou vybaveny zaznamovým zařízením, tzv. tachografem.

Na řidiče automobilů o hmotnosti nad 3,5 tuny se při provozování vnitrostátní a mezinárodní dopravy vztahují z hlediska bezpečnostních přestávek jiné legislativní požadavky, konkrétně:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

V tomto nařízení se o povolené době řízení a bezpečnostních přestávkách píše v článku 6,7,8 a 9. Zde je výtah těch nejdůležitějších informací, které by měl každý zaměstnavatel, ale i řidič nákladního vozidla, dobře znát.

Denní doba řízení

• Denní doba řízení nesmí přesáhnout 9 hodin,
  • nejvýše dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin.
• Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin a nesmí být překročena maximální týdenní pracovní doba stanovená ve směrnici 2002/15/ES (max. 48 hodin týdně, případně 60 hodin týdně, pokud za čtyři měsíce průměr nepřevýší 48 hodin).
• Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.
• Řidič je povinen zaznamenávat ručně do záznamového protokolu, nebo záznamového zařízení:
  • dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům,
  • jinou práci - nakládka, vykládka, pomoc cestujícím při nastupování a vystupování, čištění a technická údržba vozu a další, uvedené v čl. 3 písm. a) směrnice 2002/15/ES, vyjma „řízení“,
  • dobu pracovní pohotovosti od poslední denní nebo týdenní doby odpočinku - čekání, doba strávená vedle řidiče, nebo ve spací kabině během jízdy.
• Po 4,5 hodinách řízení musí řidič dodržet nepřerušovanou bezpečnostní přestávku minimálně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku.

Doba odpočinku

• Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.
• V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku.
• Pokud je v průběhu 24 hodin doba odpočinku alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, jedná se o tzv. zkrácenou denní dobu odpočinku.
• Denní dobu odpočinku je možné prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
• Řidič může mít mezi dvěma týdenními dobami odpočinku maximálně tři zkrácené denní doby odpočinku.
• Pokud jsou přítomni dva řidiči, musí mít každý z nich vždy alespoň 9 hodin denní odpočinek, a to za každé období 30 hodin od skončení denního nebo týdenního odpočinku.
• Ve dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič:
  • dvě běžné týdenní doby odpočinku, nebo
  • jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin.
• Týdenní doba odpočinku začíná vždy nejpozději po uplynutí šesti 24 hodinových úseků od ukončení poslední týdenní doby odpočinku.
• Jakákoliv doba odpočinu, která byla vybrána jako náhrada za zkrácený týdenní odpočinek, musí navazovat na jinou dobu odpočinku trvající minimálně 9 hodin.
• Pokud je automobil vybaven lehátkem a řidič se tak rozhodne, může denní dobu odpočinku nebo zkrácený týdenní odpočinek trávit v něm.
• V případě, že týdenní odpočinek začíná v jednom týdnu a pokračuje týdnu druhém, může být odpočinek připojen jen k jednomu z těchto týdnů, nikoliv k oběma.
• Pokud řidič vozidlo doprovází na trajektu nebo železnici může běžný denní odpočinek přerušit maximálně dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem 60 minut.
• Doba, kterou řidič stráví cestou z nebo do místa, odkud bude řídit vozidlo, které se nenachází v místě jeho bydliště ani na základně nebo provozovně zaměstnavatele, se nezapočítává jako doba odpočinku, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup k lehátku nebo lůžku.
• Doba, kterou řidič stráví řízením soukromého vozidla k nebo od svého služebního automobilu nad 3,5 tuny, se započítává jako jiná práce.