Novinky Zpět

Bezpečnost práce ve výškách. Legislativa, příčiny, důsledky, povinnosti a ochrana.

1. 2. 2016
Zpět

Pád z výšky patří dlouhodobě nejen v Evropě, ale také celosvětově mezi nejčastější příčiny úmrtí zaměstnanců. Ve většině smrtelných případů pádu z výšky je na vině nedostatečné zajištění a nerespektování bezpečnosti práce ve výškách. V této publikaci se podíváme na legislativu, nejčastější příčiny a důsledky, ale také na to, jak se před pádem z výšky z hlediska BOZP chránit. Představíme si konkrétní bezpečnostní prvky, které by každý, kdo pracuje ve výšce, měl vědět a respektovat.7

Legislativní požadavky na BOZP ve výškách

Zákon, který upravuje požadavky na BOZP ve výškách je Předpis č. 362/2005 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Zaměstnavatel je povinen zajistit opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky v případě, že pracoviště leží ve výšce nad 1,5 m. Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit ochranu proti pádu.

Dalším zákonem, ze kterého vyplývá povinnost zajistit zaměstnancům školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle odborných předpokladů a požadavků na výkon dané pracovní činnosti vztahující se k rizikům (například práce ve výškách včetně souvisejících právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce), je Předpis č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Konkrétní informace jsou uvedeny v § 103 odst. 2 a 3.

Školení bezpečnosti práce ve výškách je upraveno v příloze Předpisu č. 362/2005 Sb., konkrétně v části XI. Školení zaměstnanců. Tato školení by měla být zaměřena zejména na konkrétní rizika, pracovní postupy, technologická a technická řešení a osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

Další z důležitých informací, které by měl zaměstnavatel, ale i zaměstnanec vědět je, že při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, které provádí pracovník samostatně či osamoceně, je povinností zaměstnavatele, aby zaměstnance obeznámil s pravidly komunikace a dorozumívání mezi sebou. Zaměstnanec vykonávající práci osamoceně musí být zaměstnavatelem také seznámen o povinnostech přerušení práce, a to v případě, že v ní nemůže bezpečně pokračovat. Zaměstnanec musí svého nadřízeného - vedoucího zaměstnance neprodleně o přerušení práce informovat. Více si můžete přečíst v § 3 odst. 8 Předpisu č. 362/2005 Sb.

Určitě bychom neměli zapomenout také na Předpis č. 101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde se v příloze v bodě 3.3.4 uvádí, že zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti nebo na komunikaci s podlahou umístěnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou nebo terénem, a v bodě 3.3.5, že zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách.

Nejčastější příčiny a důsledky pádu z výšky

Mezi nejčastější příčiny pádu z výšky s následkem zranění či dokonce úmrtí pracovníka je bezesporu nerespektování a ignorování povinností bezpečnosti práce ve výškách ze strany zaměstnanců, nedostatečné proškolení zaměstnanců a vyhledávání potenciálních rizik ze strany zaměstnavatelů. Pád z výšky nebo do hloubky je většinou zaviněn špatnou instalací zábradlí nebo ohrazení, nepřiklopením otevřených poklopů do prohlubně, jámy a propadliny, ale velmi často také tím, že se pracovníci nepřivazují na sedáky nebo vůbec nepoužívají jistící lana. Pracovníci ve výškách často zbytečně riskují a myslí si, že jim se nic stát nemůže, protože to přeci dělají už léta letoucí. Nejzávažnější úrazy a mnohdy i smrtelné vznikají v malých a středních stavebních firmách.

Důsledkem pak v lepších případech bývají poranění vazů a kloubů nebo fraktury - zlomeniny kostí. V horších případech pak poranění hlavy, pohybového aparátu nebo páteře a míchy. Není výjimkou, že velmi častým důsledkem je také smrt pracovníka. Jak tomu předejít se budeme věnovat v následující části této publikace.

Základní povinnosti pro bezpečnost práce ve výškách

Tyto základní povinnosti by měl dodržovat každý zaměstnavatel, jehož zaměstnanci pracují ve výškách nebo v prostředí, kde hrozí pád do hloubky.

Zaměstnavatel je povinen

Jak zabezpečit ochranu pádu z výšky nebo do hloubky

Ochranu proti pádu z výšky nebo do hloubky je povinen zabezpečit zaměstnavatel zejména na základě prostředků tzv. kolektivní ochrany. Do kolektivní ochrany spadají například technické konstrukce, které popisujeme níže.

Technické konstrukce

Jedním ze způsobů, jak zajistit bezpečnost práce ve výškách, jsou zejména technické konstrukce, mezi něž patří například:

Jejich cílem je zamezit přístupu nepovolaným osobám na nebezpečná místa, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky. Dále pak bezpečné zachycení padajícího člověka nebo předmětu či břemene. Tam, kde hrozí nebezpečí pádu do otvoru, propadliny, díry, prohlubně nebo jámy je důležité taková místa zabezpečit například zakrytím poklopu nebo zasypáním. Další z možností eliminace nebezpečí je umístit na okraj těchto otvorů ochrannou zátarasu (ohrazení, zábradlí, apod.), které zamezí pádu osob.

Osobní ochranné pracovní prostředky

Mezi další způsoby ochrany před pádem z výšky nebo do hloubky patří osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Používají se buď samostatně nebo v kombinaci s jinými bezpečnostními systémy a to vždy podle návodu od výrobce. Patří mezi ně například:

Osobní jištění
Tyto prostředky se používají pro osobní jištění. Výhodou při tomto způsobu ochrany je zejména cena, ale také lepší proveditelnost na obtížnějších místech a v hůře přístupném terénu. Rozhodnutí a volba použitého způsobu osobního jištění je vždy závislá na analýze rizik a celkovém posouzení situace, prostředí, povrchů, vlivu počasí apod.

Bezpečnostní pásy
Nejčastěji používaným prostředkem osobního jištění jsou bezpečnostní pásy, které se používají například k práci na stromech a sloupech, nebo v případě rizika uklouznutí - zejména v prostředí, kde se nachází nakloněná plocha (střecha). V případě uklouznutí nesmí být pád z výšky na bezpečnostním páse delší jak 60 cm.

Zachycovací postroje
Dalším častým způsobem, jak předcházet rizikům a hrozbám při práci ve výšce, je použití zachycovacích postrojů. Ty jsou vybaveny buď dynamickým jištěním nebo systémem pro tlumení pádu (bezpečnostní lano, tlumič pádu, zachycovač pádu). V případě použití zachycovacího postroje bez tlumícího systému může být maximální délka pádu 150 cm.

Žebříky

Samostatnou kapitolou je bezpečnost práce na žebříku, která je uvedena v Předpisu č. 362/2005 Sb., konkrétně v příloze tohoto nařízení vlády v části III, VI, VII, IX, XI. Technické požadavky na žebříky jsou uvedeny v ČSN 74 3282 s účinností od 12/2014.

Pokud je osoba pracující na žebříku chodidly ve výšce nad 5 m, musí být neprodleně jištěna proti pádu, například prostřednictvím OOPP. V případě, že se používají polohovací prostředky je povoleno, aby kotvící bod byl na žebříku, ale za předpokladu, že bude řádně zajištěna jeho stabilita a jeho nosnost tomu bude odpovídat.

Žebříkům má zaměstnavatel povinnost dělat pravidelné kontroly. Ty by měly být vždy uvedeny v návodu od výrobce. Kontrola žebříků by měla být zaměstnavatelem prováděna nejméně v intervalu 1x za rok. Zaměstnanec by měl dělat základní prohlídku žebříku před každým jeho použitím.

Zdravotní prohlídky pro práci ve výškách

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci, který pracuje ve výškách, podle Předpisu č. 79/2013 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) zajistit pravidelné zdravotní prohlídky. Zaměstnanec pracující ve výškách musí zdravotní prohlídku podstoupit 1x za 4 roky nebo dovrší-li 50 let věku, tak alespoň 1x za 2 roky. Více o periodických zdravotních prohlídkách se můžete dočíst v § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Závěrem

Školte se, neustále vyhledávejte potenciální rizika, řádně a poctivě používejte OOPP, technické konstrukce a žebříky, nemyslete si, že vám se nic stát nemůže a hlavně buďte ve výškách vždy maximálně soustředěni a opatrní.

CRDR s.r.o.

Bezpečnost práce ve výškách. Legislativa, příčiny, důsledky, povinnosti a ochrana.
Naši nejvýznamnější klienti
Českomoravský cement Dekra Exponea productboard Rehau SFRB spaceti wikimedia jrd - bydlení nové generace Goodyear Pro Doma stavebniny Eisai AGC Briggs & Stratton Erste Greenpeace iBod Richter & Frenzel Slovenské elektrarne Sizmek Somfy TÜV Wistron ZAT Travel Service Lindström ČNB Hanibal Jura LL-C Auto Jarov Egap IceWrap knihovna Akademie věd Medical technologies Mitas Success ČZU ČVUT Zomato VFS global Columbia Fincentrum Mediatel NH Prague city Reedog Storyous The Funtasty Best Communications CCS EATON Tonino Lamborghini Caffe Lotus Melitta O2 Urgo Aqua Angels Aranea Beko Benu lékárny Bode Panzer Kuoni group Omron Photon Energy Saunia Swardman Twisto Zonky Inloop eMan Cyient EYElevel Fuji Koyo Klosterfrau Adacta Bosal Nonstop recruiment Pharm Olam Pietro Filipi Potrefená husa Profimedia Subway Unileasing VZP Vistra Notino Žabka ITW Globa Load Control Arthur D. Litte Creative Dock Samsonite Remax Proximity PSJ Invest Savencia Le Premier Kiwi webhelp Divadlo Archa Auffer design AVL ISIC Linde STOPKA - exclusive living Wegg Go STRV PSA traiding Eurowag Crown Worldwide CIEE Digi TV Monet plus Baumax Národní galerie Top Estates Rebuy Stars Ferring pharmaceuticals Apogeo Newe První klubová ZZMV Knihy Dobrovský HACH Komora KHK Julius Meinl Manuel caffé Primeros hotel Hilton Topmonks Starez sport Náš grunt Nestlé Bulovka Lukoil Helika Tutor Top Vision Tarsago AXA CBRE Česká poštaDáme jídlo Ferratum Loccitane Meopta PPAS Raiff Allianz sport5 Tesco Schrack Speed CarsB-Tech Ergo Eurest IAC Orion Pharma UE.cz Ulož.to Zoot Codeco Konsepti MSA Albatros Arena Hermes Parexel Junker Lumen Huck rohlik.cz Korona RWE Berlitz Casale Project Philip Morris Operátor ICT
Ověřit reference